Možná to znáš až moc dobře. Řekneš si, že už nebudeš kontrolovat každou maličkost. Vysvětlíš dítěti, že škola je jeho zodpovědnost, že úkoly, testy a povinnosti nejsou tvoje, ale jeho. Uděláš krok zpět. Dáš prostor. A doufáš, že to tentokrát vyjde.

Jedna z nejběžnějších situací všedního dne vypadá naprosto obyčejně. Dítě něco řekne nebo udělá a my zareagujeme dřív, než si vůbec stihneme uvědomit, co se děje. Automaticky. Bez zastavení. Bez nádechu. Jako bychom jeli na autopilota.

Vysvědčení bývá pro mnoho rodin citlivým momentem. Může v sobě nést radost, úlevu… ale také zklamání, obavy a napětí. Zvlášť když se objeví známky, které nejsou podle představ rodičů nebo samotného dítěte.

Jak zvládnout rozchod, když jsou ve vztahu starší děti (12–15 let) a procházejí pubertou. Rozchod rodičů je náročný v každém věku dítěte. Ale puberta přináší zvláštní vrstvu citlivosti, která celý proces ještě prohlubuje. Děti ve věku 12–15 let už nejsou malé. Vidí souvislosti. Vnímají napětí. Mají vlastní názory, postoje a často velmi silné emoce,...

Střídavá péče sama o sobě není ani dobrá, ani špatná. Je to rámec, který může dětem přinést stabilitu, ale také nejistotu – podle toho, jak je nastavený a jak v něm rodiče fungují. To nejdůležitější totiž neleží v tabulce dnů ani v přesných hodinách předávání. Leží v tom, jak se v celém systému cítí dítě.

Rozchod rodičů je jednou z nejnáročnějších životních změn. Nejen pro děti, ale i pro dospělé. A střídavá péče tuto náročnost často ještě zvýrazní. Dva domovy. Dva rytmy. Dvě pravidla. A mezi tím dítě, které potřebuje především jedno – pocit bezpečí. A rodič, který se ho snaží udržet, i když sám balancuje.

Vstup do patchworkové rodiny není jen o novém vztahu. Je to vstup do světa, kde se potkávají různé příběhy, zkušenosti, bolesti i naděje. Světa, kde nikdo nezačíná "od nuly". Každý si s sebou nese minulost – děti, bývalé vztahy, zklamání i očekávání. A právě proto může být tato cesta tak křehká… a zároveň hluboce transformační.

Komunikace s bývalým partnerem patří k těm nejtěžším částem rodičovství po rozchodu. Možná stačí jedna zpráva, jedno slovo, a celé tělo se stáhne. Objeví se napětí, vztek, smutek nebo únava. A přesto víš, že kvůli dětem spolu mluvit musíte. Pokud se v tom poznáváš, věz, že v tom nejsi sama. A hlavně – není s tebou nic špatně.